Legazpi a nejdokonalejší sopka na světě

Je sobota devět hodin ráno a po třech hodinách čekání na přeplněném manilském letišti nám kapitán z palubní kabiny nadšeně oznamuje, že jsme konečně dostali povolení k odletu. Po čtyřiceti minutách začínáme klesat k letišti v Legazpi a sopka Mayon popisovaná jako „the volcano with the perfect cone“ nebo „the world’s most perfectly formed volcano“ se z větší části schovává v mracích. Chvíli debatujeme, jestli má vůbec smysl se k sopce vydávat. Nakonec se rozhodneme doufat, že se během dne vyčasí a poprosíme taxikáře, ať nás zaveze do cestovní kanceláře organizující výlety na čtyřkolkách, což je atrakce, kterou si během cesty na Filipíny nenechal ujít ani Zac Efron, jak nás v cestovní kanceláři pyšně informují. Číst →

Východní Timor: Šnorchlování s velrybami

Soutěžím s Mall.cz. Na expedici do Východního Timoru jsme se vypravili ve skupině šesti expatů. Cíl expedice: šnorchlovat s velrybou. Ve Východním Timoru se nás nakonec sešlo jenom pět. Jeden expatův kolega je totiž Maročan, což si imigrační úředníci na Bali, odkud jsme do Východního Timoru letěli, zjevně vyložili jako nebezpečný muslim, a i přes veškerou…

Číst →

Nový Zéland: Milford Sound; A jak se expat neproletěl

Je sedm hodin ráno a jen neradi vylízáme z teplého pokoje. Venku je ještě tma a teplota dva stupně nad nulou nás nepříjemně zaskočí. Honem sedáme do auta, topení vytuníme na maximum a frčíme směrem k jednomu z nejturističtějších míst na jižním ostrově. Na cestu jsme si vyšetřili dvě hodiny dle pokynů v návštěvním centru, abychom v klidu stihli naši loď a zároveň se po cestě pokochat dechberoucími výhledy. Číst →

Jak jsme se stěhovali II.

Docela jsem zvažovala, jestli následující hejt vůbec na blog dávat, protože je mi jasný, že z něho vyjdu jako ubrblaná slepice řešící problémy prvního světa, ale pak jsem si řekla, že si tyto zážitky píšu především pro sebe a jednou, až budu žít v nějaké relativně fungující zemi a budu nadávat, že něco nefunguje, se k tomuto příspěvku…

Číst →

Jak jsme se stěhovali I.

Říjen 2018: Po prvé vytekl odpad v koupelně. Leden 2019: Po páté vytekl odpad v koupelně. Přichází firma se speciálním vybavením a odpadní trubky natočí na kameru. Závěr: V trubkách je cement, který tam zůstal při stavbě, ale to ničemu nevadí, odpad už vytýkat nebude. Expertům s kamerou nevěříme a rozhodneme se přestěhovat. Ozve se mi realiťačka a domlouváme…

Číst →

Nový Zéland: Expedice tučňáci

Posledně jsem článek zakončila tím, že se nám při naší první cestě na Zéland nepodařilo spatřit ve volné přírodě tučňáky, a že to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se sem znovu vydali. Tučňáky s expatem milujeme, je to to nejsrandovnější a nejroztomilejší zvíře na světě, a tak jsme minulý rok každý druhý večer googlili místa, kde se na ně dá údajně narazit a poctivě jsme za soumraku hlídkovali na pláži, jestli nějaký ten tučňák přisurfuje. Číst →

Cesta na konec světa: část 2

Rok se s rokem sešel a začali jsme přemýšlet, kam letos vyrazíme na Velikonoce. Padaly různé návrhy od Ameriky až po to, že zůstaneme v Manile, ale nakonec expat po pár měsících systematického nátlaku kapituloval a demokraticky jsme se usnesli, že Velikonoce opět strávíme na Zélandu. Tento plán dostal mírné trhliny, když jsme v únoru začali zjišťovat ceny letenek, ale nakonec jsme našli letenky za aspoň trochu rozumnou cenu u Singapore Airlines. Pravda, letět čtyři hodiny na západ, abyste následně přestoupili do jiného letadla a letěli jedenáct hodin na východ, není zrovna ideální, ale co bychom neudělali, abychom na chvíli zdrhli z Filipín.  Číst →

Expedice do srdce Filipín

Začátkem února byl čínský Nový rok, kdy je na Filipínách státní svátek a letos to vyšlo tak pěkně, že jsme měli k dobru čtyři dny na cesty. Po sáhodlouhých úvahách na téma, kam poletíme, jsme zjistili, že letenky jsou tak drahé, že za ty prachy nepoletíme nikam a expat přišel s tím, že rozhodně musíme na ostrov Marinduque, že se odtud nedávno vrátil kolega a je to nejhezčí ostrov na Filipínách, a že všechno naplánuje a zařídí. Číst →

Splachovací blues

Jak už jsem se tady jednou rozplývala, jednou z nesporných výhod expatského života je, že máte míň starostí s bydlením. Přiletíte do země, firma vám zajistí realitní makléřku, která s vámi projde jedny z nejžádanějších nemovitostí v Manile a jednu si milosrdně vyberete. Po dobu shánění máte zajištěný hotel, jehož jedinou nevýhodou je, že z něho máte výhled rovnou do kanceláře. Byty jsou nové, nábytek čerstvě přivezený z hongkongské Ikey, protože na Filipínách tuto meku designu nenajdete a když je potřeba udělat nějakou drobnou opravu, zavoláte na recepci a do bytu pošlou údržbáře. Číst →