Manila: co tady během krátké návštěvy

Takto. Na úvod bych vám ráda dala jednu radu. Pokud do Manily nemusíte jezdit, nedělejte to. V Manile vládne chaos, je tady vedro a vlhko, takže se permanentně cítíte jako ve skleníku a ceny jsou tady stejné jako v Evropě. Teď si asi říkáte, že jsem padlá na hlavu, když tady dobrovolně bydlím. Už jsem se tady rozkoukala, našla si to svoje a kromě šílené dopravní situace se mi tady žije velmi dobře, jenže většina cestovatelů, co přiletí na Filipíny, v Manile stráví noc, maximálně dvě, aby následně zhrozeni odletěli někam na ostrov.

Dnes už spousta leteckých společností létá na mezinárodní letiště na ostrově Cebu (letiště Mactan), odkud můžete následně odletět, nebo odjet lodí do vaší cílové destinace a Manile se tak můžete úplně vyhnout.

Chaos v manilských ulicích

Cesta z letiště

Dobrá zpráva je, že to nejhorší budete mít za sebou hned na začátku, protože dostat se z  letiště někam autem je nervy drásající procedura.

Údajně existuje nějaká veřejná doprava v podobě autobusů, ale tu jsem upřímně nikdy nezkoušela.

Naštěstí jsou v Manile docela levné taxíky (za cestu z letiště jsem nikdy neplatila víc než 200 KČ). Bez ohledu na to, co vám budou všudypřítomní naháněči tvrdit, trvejte na tom, že chcete metered taxi. Když budete mít štěstí, strávíte ve frontě na taxík do půl hodinky, ale můžete taky čekat hodinu a déle. I když si vystojíte frontu na metered taxi, vždycky si ověřte, že řidič tachometr opravdu zapnul a pokud vám začne vykládat, že vám udělá speciální cenu, protože je „too much traffic“, nedejte se a na zapnutí tachometru trvejte.

Pokud se rozhodnete připlatit si za kratší čekání a pohodlnější auto, poptejte se naháněčů různých soukromých společností, za kolik vás odvezou do hotelu. Z mé zkušenosti většinou začnou na ceně okolo 1600PHP, ale ve finále se po pár pokusech dostanu na 800PHP – vždycky před nástupem do auta trvejte na písemném potvrzení, ať už platíte naháněči nebo řidiči na konci jízdy.

Grab. Za mě rozhodně nespolehlivější a nejpohodlnější způsob dopravy z letiště, jen musíte mít nainstalovanou aplikaci, připojení na internet a vědět přesnou adresu, kam chcete jet. Cesta klasickým autem stojí okolo 400PHP. V případě, že klasická auta nejsou k dispozici, musíte zvolit šestimístné auto, nebo „premium car“, což je o pár set peso dražší.

Přílet do Manily je poměrně stresující

Ubytování

Ať už se ubytujete kdekoli, tak pokud vám to rozpočet dovoluje, najděte si hotel nebo apartmán s přístupem k bazénu. Po celém dni v manilském parnu to opravdu oceníte.

Doprava

I když to na mapě vypadá, že je všechno pár kilometrů od sebe a při nejhorším tam dojdete i pěšky, ve skutečnosti tomu tak bohužel nebude. Manila není na pěší chodce vůbec připravená a prodírat se mezi osmi pruhy aut stojících v koloně je zážitek, který bych si byla ráda odpustila. Za ty tři roky už jsme tady měli docela dost návštěv a všichni si klepali na čelo, že přeháníme, když jim tvrdíme, že deset kilometrů můžou jet klidně i přes dvě hodiny. Nepřeháníme, takže si před sednutím do taxi obalte nervy. Já jsem první tři měsíce při každé jízdě taxíkem dostávala cholerický záchvat a googlila nejlevnější letenky do Evropy, pak jsem zhruba rok nikam kromě letiště nejezdila a teď jsem ve fázi, kdy si velmi pečlivě vybírám, jestli mi cesta do jiné čtvrti za to stojí.

Kam se podívat

Tady navrhnu místa, kam se při návštěvě Manily můžete podívat. Jsou to místa, na kterých jsem sama byla a kam beru návštěvy, které u nás na pár dní zůstanou. Nejedná se o kompletní seznam toho, co se dá v Manile vidět ve stylu knižních průvodců.

Čtvrť BGC

Začnu čtvrtí, ve které bydlíme. BGC je nová moderní čtvrť postavená po vzoru Manhattanu. Najdete tu spoustu mrakodrapů a za mě je tato čtvrť nejlépe přizpůsobená pro chodce. Prostředkem se táhne pěší třída „High Street“, na které je spousta obchodů a podniků. BGC spadá do kategorie „zlatá klec“ – všechno je tu naleštěné, Filipínci mají krásné uniformy, otevírají vám dveře a oslovují vás madam, i když vylezete na ulici v šortkách, bez makeupu a s mastnýma vlasama, čemuž odpovídají vysoké ceny v barech a restauracích. Na všechny zpravidla zapůsobí americký vojenský hřbitov a nákupní centrum „Venice Grand Canal“, které sice neleží přímo v BGC, ale na obě místa bez problémů dojdete pěšky.

High Street v centru BGC (Bonifacio Global City)
Naleštěné BGC.
Pohled na BGC od památníku na americkém hřbitově.
Na americkém hřbitově jsou pochovány oběti druhé světové války.
Gondoliéři pod kopií ponte Rialto v nákupním centru Venice Grand Canal.

Stará Manila

Upřímně? Ve staré Manile jsem byla možná třikrát a nemám potřebu tam jezdit znovu. Žádný průvodce Manilou nevynechá historickou čtvrť „Intramuros“ vystavenou během španělské nadvlády. Jela jsem tam, protože tam hrozně chtěla jet moje mamka, bylo zajímavé to vidět, ale z Evropy jsme zvyklí na daleko krásnější a zachovalejší památky. Kousek od Intramuros je „Rizal Park“ a Národní muzeum, ve kterém jsem osobně nebyla, ale slyšela jsem od dalších expatů, že expozice je tam zajímavá. Odolnější jedinci se můžou vypravit poznávat život nejchudších obyvatel města na trh „Divisoria“ v nechvalně proslulé čtvrti Tondo. Budete se proplétat davem lidí, uskakovat před motorkami a na některé výjevy jen tak nezapomenete.  Asi bych sem pro klid v duši nechodila po setmění, ale přes den se není čeho bát. My jsme tam byli jedno sobotní dopoledne a cítili jsme se naprosto bezpečně.

Intramuros: The Black Nazarene.
Intramuros
Trh Divisoria. Tady si na osobní prostor nikdo nehraje.
Trh Divisoria.
Divisoria – jeden z mála kamenných obchodů.

Pasay

Filipínci milují nákupní centra. Jsou v nich obchody, restaurace, kina, hry, karaoke a především klimatizace. Na manilské promenádě najdete nákupní centrum Mall of Asia (MOA), které bylo v době svého otevření největší na Filipínách. Dnes už je degradováno na čtvrté největší nákupní centrum na Filipínách a dvanácté největší na světě. U nákupního centra se můžete projet na ruském kole a pokochat se výhledy na manilský přístav. Jestli máte rádi ryby a dary moře, přesuňte se o pár kilometrů dál na Dampa Sea Side. Na trhu si nakupte čerstvé ryby (nezapomeňte smlouvat o ceně) a vámi nakoupené jídlo si nechte připravit v jedné z restaurací, které s trhem sousedí.

Manilská promenáda. S koupáním v moři tady ale nepočítejte.
Tržnice Dampa
Tržnice Dampa
Tržnice Dampa
Proč chráněné „mantis shrimp“ skladují tímto způsobem, se nám zatím nepodařilo objasnit.

Makati

Manilská business čtvrť má hodně společného s BGC, nicméně Makati je o pár desítek let starší a některé budovy už působí trochu opotřebovaně. Nejen milovníci těch nejluxusnějších značek si přijdou na své v nákupním centru Greenbelt. Hned vedle Greenbeltu stojí soukromé Ayala musem zaměřující se na filipínskou historii a kulturu (nebyla jsem tam, ale údajně návštěva stojí za to). Před ruchem velkoměsta se můžete schovat v parku Legazpi.

Až budete mít Manily plné kecky, dopřejte si masáž v některém z nespočtu masérských studií, které jsou po Manile roztroušené. Masáže jsou na Filipínách obecně velmi kvalitní a oproti cenám, na které jsme zvyklí z asijských masérských studií v Česku, jsou neskutečně levné (od 300PHP za hodinovou masáž celého těla).

A teď by mě zajímalo, jestli je tady někdo, komu Manila učarovala a kdo by se sem rád vrátil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *