Zatím ještě tajemný ostrov Siquijor

Poprvé jsem na Filipíny zavítala v lednu 2016. Expat byl tou dobou v Manile už tři měsíce a já jsem se vypravila poznat svůj budoucí domov a na základě svých pozorování vyhodnotit, kdy dám výpověď v práci. Do bytu v Manile jsme se dostali těsně před půlnocí a druhý den v šest ráno nám letělo letadlo. Od expata to byl velmi strategický tah. Na Siquijoru jsem Filipínám propadla a přes čerstvě nasazené růžové brýle mi Manila přišla jako sice svérázné, ale dobrodružné místo k životu.

Nicméně expatův úhybný manévr není důvodem, proč je Siquijor můj nejoblíbenější filipínský ostrov. Filipínci jej považují za voodoo ostrov, na kterém se provozuje černá magie, bojí se tam jezdit, a tak je zde oproti hlučným turistickým destinacím klid, život tady plyne o poznání línějším tempem a místní obyvatelé mi přijdou nejpřátelštější z celých Filipín. Bohužel se Siquijor stále rychleji dostává do hledáčku cestovatelů, kteří si z pověr evidentně nic nedělají, resorty na něm rostou jako houby po dešti, ceny rok od roku stoupají a mám trošku obavy, jestli jeho specifická atmosféra za pár let nevymizí. Když jsme na ostrově byli v lednu 2016 poprvé a zašli jsme si na večeři do baru, nemohli jsme po setmění sehnat tricykle a zpátky to resortu jsme museli jít pěšky. V červenci 2018 jsme šli na večeři do toho stejného baru, který se mimochodem několikanásobně zvětšil, měli jsme problém najít prázdný stůl a po setmění u baru parkovalo tricyklů aspoň deset.

O černé magii a siquijorských kouzelnících jsem se podrobně rozepsala ve svém článku pro časopis Lidé a Země: https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/83008/ostrov-plny-kouzelniku-a-voodoo-to-je-siquijor-magicky-ostrov-v-srdci-filipin.html, dneska se zaměřím na cestovatelské tipy.

Příjezd z Dumaguete.
Pláž Salagdoong bývá označována za nejhezčí na ostrově. Mně se mnohem víc líbila pláž Kagusuan, která je na úvodním obrázku.
Pláž Salagdoong bývá označována za nejhezčí na ostrově. Mně se mnohem víc líbila pláž Kagusuan, která je na úvodním obrázku.

Doprava

Pokud cestujete letadlem, přiletíte na letiště v Dumaguete na ostrově Negros, odkud se na Siquijor přesunete lodí. Přímo do přístavu Siquijor vás zavezou trajekty vyplouvající z větších měst v souostroví Visayas (např. Cebu, Tagbilaran). Nenechávejte nákup jízdenek na poslední chvíli, protože obzvlášť v sezóně bývají lodě vyprodané. Věřte mi, nechcete trávit noc v temném hotelovém pokojíku v nevábném Tagbilaranu a nadávat si, že kdybyste nebyli bývali líní, mohli jste usínat za zvuků džungle.

Po ostrově můžete cestovat na půjčeném skútru, nebo využít všudypřítomné tricykly, které si můžete i s řidičem pronajmout na celý den (cena se odvíjí od vašich schopností smlouvat).

Ať už se na ostrově vydáte kamkoli, nespoléhejte na své chytré telefony a nastudujte si cestu předem, protože na ostrově je velmi špatný signál a místní i přes velkou snahu často neumí poradit.

Cesty jsou na většině ostrova téměř opuštěné.
Některé scenérie člověka zaskočí.

Památky

Španělé očividně věděli, kde se usadit a šířit víru, a tak si postavili v městečku San Isidro kostel a klášter. Omšelé stavby možná některým nebudou připadat jako památky hodné takového humbuku, ale je potřeba si uvědomit, že na Filipínách je památek opravdu poskrovnu. Klášter je přístupný a nikoho nepohorší, když do něj vkročíte s odhalenými rameny a koleny, kostel je momentálně (léto 2018) zavřený. Každých pár let se památka uchází o místo v seznamu UNESCO a vždycky to ztroskotá na tom, že je kostel potřeba nejdříve opravit. Nyní je tedy ve fázi oprav.

Při troše fantazie se dá do kategorie památky začlenit i muzeum mušlí, které je nedaleko luxusního resortu Coco Grove. Malinké muzeum sestává z jedné neklimatizované místnosti a dostane se vám zasvěceného výkladu. To nemyslím ironicky, místní pokladní/průvodkyně má o podmořských potvorách opravdu velký přehled a nezaskočí ji ani komplikované otázky, kterými expat rád vyvádí z míry průvodce všude na světě. Za zmínku stojí kategorie mušlí, které si paní sama pro sebe vytvořila. 1) Prudce jedovaté mušle. Když na ně šlápnete, máte to za sebou za pár vteřin. 2) Jedovaté mušle. 3) Nejedlé mušle. 4) Jedlé mušle. 5) Jedlé mušle, které jim starosta zakázal jíst, aby nevymřely.

Kostel Lazi v San Isidro.
Kostel Lazi. Toho času v rekonstrukci.
Kostel Lazi.
Podle místního průvodce je konvent Lazi nejstarší v Asii.
Resort Coco Grove.
Pláž v resortu Coco Grove.

Vodopády

Pár kilometrů za San Isidro jsou nejznámější siquijorské vodopády: Cambugahay falls. Při sestupu po nerovnoměrném schodišti se pořádně zapotíte, o to víc si následné plavání ve vodopádech vychutnáte. Na tomto turistickém místě je krásně vidět, jak se obyvatelé ostrova rychle adaptují na stále stoupající počet turistů. V lednu 2016 bylo na větvi nad jezírkem přivázané jedno lano a když některý z pár návštěvníků chtěl, zhoupl se na něm do vody. V červenci 2018 už nad jezírkem fungují lana tři, u každého sedí majitel a za zhoupnutí si nechá zaplatit 50 PHP. Při vodních radovánkách buďte opatrní, protože ačkoli se Filipínci snaží turisty umravňovat, někteří se na dovolené rozhodně nehodlají omezovat a když vám přistanou na hlavě, ještě vás sprdnou, co se tam motáte. Na ostrově se nachází několikero dalších vodopádů, které jsou menší, ale zase si koupání v nich vychutnáte téměř o samotě. Stačí sledovat odbočky z hlavní cesty lemující pobřeží ostrova.

Vodopády Cambugahay.
Menší vodopády si vychutnáte o samotě.
Menší vodopády si vychutnáte o samotě.
Menší vodopády si vychutnáte o samotě.

Hrátky s magií

Jekot, který se ozývá od tajemstvím opředeného stromu Balete, nemají na svědomí démoni, kteří v něm podle všeho přebývají, ale garra rufa rybky, které znaveným turistům okusují chodidla. Pokud máte pro strach uděláno, údajně jsou v siquijorské džungli místa, kde po setmění řádí démoni. Osobně jsem nezkoušela se na ně vypravit, jelikož ačkoli přes den na podobné povídačky nevěřím, obávám se, že v noci by mě vyděsilo každé šustnutí a přišla bych o svoji pragmatickou tvář.

Posvátný strom Balete.
Něco na tom voodoo asi bude.

Vnitrozemí

Ve vnitrozemí ostrova není žádná památka, místo, ani vyhlídka, která by stála za zařazení do seznamu míst, která na Filipínách rozhodně nesmíte minout. Právě proto siquijorské vnitrozemí miluju. Na silnicích narazíte stěží na místní, natož na cizince a můžete tak zcela nerušeně nasávat opravdovou filipínskou atmosféru.

P.S. Výpověď v práci jsem dala v den návratu do Brna.

Obchůdek ve vnitrozemí – vesnice San Antonio.
Kostel ve vesnici San Antonio.
Výprava do vnitrozemí. Basket je na Filipínách nejoblíbenější sport.
Výprava do vnitrozemí.
Výprava do vnitrozemí.
Výprava do vnitrozemí.
Výprava do vnitrozemí.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *