Chatky z bambusu roztroušené mezi kokosovými palmami, ke kterým se turisti dostanou jenom lodí (místní znají cestičky v džungli.) Resort je postavený v kopci a čím výš jste ochotni se vyškrábat na strmých schodech, tím hezčí výhled budete mít z houpací sítě zavěšené na terásce.

Byl jednou jeden bohatý Filipínec, a ten se rozhodl na jednom ostrůvku nedaleko Luzonu postavit luxusní resort v antickém stylu. Na útesu postavil jedno iónské sloupořadí a zkrachoval. Z resortu nic nebylo, ale narezlé sloupořadí tam stojí dodnes a my jsme se jeden víkend rozhodli, že to musíme vidět na vlastní oči. Číst →

Je půl paté ráno. Stojím před nákupním centrem naproti našemu mrakodrapu a čekám. Za chvíli u obrubníku zastaví šedá Innova, z okýnka vykoukne H. a já nastupuju. Jsem poslední, koho nabírají, takže auto už je plný polo spících zombie. Většina z nich zamručí dobré ráno a pak už je během devadesáti minutové cesty k rezervaci Masungi ticho  v autě přerušováno maximálně tím, jak se někdo snaží najít lepší polohu na dospání. Číst →

Když se Filipínců zeptáte, do jaké evropské země by se chtěli podívat, dost často se vám dostane odpovědi, že do Itálie. A konkrétně do Benátek. To asi bude jeden z důvodů, proč se v Manile rozhodli postavit nákupní centrum „v benátském stylu“. Číst →

Před příletovou halu v Cebu na nás čeká domluvený řidič, házíme batohy do kufru auta a vyrážíme směr Malapascua – malý ostrůvek severně od ostrova Cebu. Většinu času se třicítkou táhneme v jedné dlouhé koloně a po pěti vlekoucích se hodinách a jedné snídaňové pauze v McDo jsme konečně v přístavu, odkud je to lodí na ostrov už jen slabou půlhodinku. Na ostrůvku 2.5 km na 1 km se na první pohled pohybuje jiná sorta cestovatelů než na profláklých filipínských ostrovech. Zmatené Číňany nahrazují větrem ošlehaní baťůžkáři trávící dny u drinku v jednom z barů na pláži, kde jim k popíjení a rozjímání hraje povinný soundtrack všech uvolněných plážových barů v jihovýchodní Asii: Bob Marley. Číst →