Resort Coco Beach

Chatky z bambusu roztroušené mezi kokosovými palmami, ke kterým se turisti dostanou jenom lodí (místní znají cestičky v džungli.) Resort je postavený v kopci a čím výš jste ochotni se vyškrábat na strmých schodech, tím hezčí výhled budete mít z houpací sítě zavěšené na terásce.

Číst →

Fortuna Island: pohádka o řeckém resortu

Byl jednou jeden bohatý Filipínec, a ten se rozhodl na jednom ostrůvku nedaleko Luzonu postavit luxusní resort v antickém stylu. Na útesu postavil jedno iónské sloupořadí a zkrachoval. Z resortu nic nebylo, ale narezlé sloupořadí tam stojí dodnes a my jsme se jeden víkend rozhodli, že to musíme vidět na vlastní oči. Číst →

Trek: Masungi georeserve

Je půl paté ráno. Stojím před nákupním centrem naproti našemu mrakodrapu a čekám. Za chvíli u obrubníku zastaví šedá Innova, z okýnka vykoukne H. a já nastupuju. Jsem poslední, koho nabírají, takže auto už je plný polo spících zombie. Většina z nich zamručí dobré ráno a pak už je během devadesáti minutové cesty k rezervaci Masungi ticho  v autě přerušováno maximálně tím, jak se někdo snaží najít lepší polohu na dospání. Číst →

Sopka Taal

Naše filipínské dobrodružství pomalu spěje ke konci, což znamená, že jsme po vánoční návštěvě Brna letěli do Manily naposledy. A byla to cesta vskutku nezapomenutelná. Jako vždy jsme se tři hodiny před odletem dostavili ve Vídni na check-in, kde nám paní u přepážky řekla, že v Dubaji jsou nezvykle velké bouřky, letištní plocha je zaplavená a budeme mít minimálně dvě hodiny zpoždění. Číst →

Malapascua

Před příletovou halu v Cebu na nás čeká domluvený řidič, házíme batohy do kufru auta a vyrážíme směr Malapascua – malý ostrůvek severně od ostrova Cebu. Většinu času se třicítkou táhneme v jedné dlouhé koloně a po pěti vlekoucích se hodinách a jedné snídaňové pauze v McDo jsme konečně v přístavu, odkud je to lodí na ostrov už jen slabou půlhodinku. Na ostrůvku 2.5 km na 1 km se na první pohled pohybuje jiná sorta cestovatelů než na profláklých filipínských ostrovech. Zmatené Číňany nahrazují větrem ošlehaní baťůžkáři trávící dny u drinku v jednom z barů na pláži, kde jim k popíjení a rozjímání hraje povinný soundtrack všech uvolněných plážových barů v jihovýchodní Asii: Bob Marley. Číst →

Expedice do srdce Filipín

Začátkem února byl čínský Nový rok, kdy je na Filipínách státní svátek a letos to vyšlo tak pěkně, že jsme měli k dobru čtyři dny na cesty. Po sáhodlouhých úvahách na téma, kam poletíme, jsme zjistili, že letenky jsou tak drahé, že za ty prachy nepoletíme nikam a expat přišel s tím, že rozhodně musíme na ostrov Marinduque, že se odtud nedávno vrátil kolega a je to nejhezčí ostrov na Filipínách, a že všechno naplánuje a zařídí. Číst →

Jak jsme málem ztroskotali

Nedávno jsem psala, jak mě expat v rámci mé první návštěvy Filipín vzal na Siquijor, na kterém jsem Filipínám úplně propadla. Tehdy jsem přiletěla na jeden lednový týden, během kterého jsem se obskakována usměvavou obsluhou válela u bazénu a po návratu do odporného lednového Brna jsem měla pocit, že není na světě většího ráje, než jsou…

Číst →

Zatím ještě tajemný ostrov Siquijor

Poprvé jsem na Filipíny zavítala v lednu 2016. Expat byl tou dobou v Manile už tři měsíce a já jsem se vypravila poznat svůj budoucí domov a na základě svých pozorování vyhodnotit, kdy dám výpověď v práci. Do bytu v Manile jsme se dostali těsně před půlnocí a druhý den v šest ráno nám letělo letadlo. Od expata to byl…

Číst →